Potřebuji k vedlejší živnosti souhlas šéfa? Někdy ano

Zákon zaměstnanci podnikat nezakazuje, ale dává zaměstnavateli hlídat jednu věc: konkurenci. Zaměstnanec nesmí bez souhlasu zaměstnavatele vykonávat výdělečnou činnost shodnou s předmětem jeho činnosti. Jinak souhlas obecně nepotřebujete, pokud vám ho nevyžaduje smlouva nebo vnitřní předpis. Aby nedošlo k nedorozumění, projděte před ohlášením živnosti několik kroků v pořadí, ve kterém na sebe navazují.

Nejdřív pracovní smlouva a vnitřní předpisy

Začněte tím, co jste podepsali. Pracovní smlouva, kolektivní smlouva nebo pracovní řád mohou obsahovat ustanovení o vedlejší činnosti. Některé firmy vyžadují oznámení, jiné souhlas. Vše je třeba najít dřív, než budete cokoli ohlašovat.

Pokud ve smlouvě nic není, zaměstnavatel obecně nemůže vedlejší činnost zakázat. Pravidlo o konkurenci vychází přímo ze zákoníku práce. Nepřipadá v úvahu, že by se vás zeptal, proč podnikáte. Přesto se vyplatí o věci mluvit otevřeně.

Zvláštní režim platí pro některé profese. Úředníci, zdravotníci nebo učitelé mohou mít zvláštní zákonná omezení souběžné činnosti. Ověřte si, zda se týkají vás. Informace najdete v zákoně o vašem oboru nebo u personálního oddělení.

Posuďte, zda by šlo o konkurenci

Konkurenční činnost je výdělečná činnost shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele. Rozhodující je skutečné zaměření firmy, ne jen její obchodní název. Grafik v tiskárně, který nabízí návrh letáků na vlastní účet, se pohybuje na hraně. Zaměstnanec v pojišťovně, který vede kurzy zahradničení, je mimo.

Posuzuje se i střet zájmů. Pokud byste využívali zákazníky, kontakty nebo know-how zaměstnavatele, jde o problém. I když obor není stejný, může porušení povinnosti loajality vést ke kázeňským důsledkům. Čím blíže ke svému zaměstnání, tím větší opatrnost.

Pochybnosti řešte písemně. Napište si krátký popis plánované činnosti a zeptejte se zaměstnavatele. Dokážete tak, že jste jednali čestně. Odpověď uložte.

Pokud je potřeba, požádejte o souhlas písemně

Žádost formulujte stručně. Uveďte, jaká činnost to bude, kolik času zabere a že neohrozí plnění pracovních povinností. Připojte zmínku, že nebudete využívat firemní majetek ani kontakty. Takový dopis zaměstnavatele uklidní.

Souhlas se vyplatí mít v písemné podobě. E-mail od nadřízeného nebo personalisty stačí. Ústní domluva bývá po čase zapomenuta. Dokument pak slouží jako ochrana.

Pokud zaměstnavatel odmítne, máte tři možnosti. Změnit zaměření činnosti, odložit podnikání nebo hledat jiné zaměstnání. Právní spor se zpravidla nevyplácí. Posuďte, co je pro vás důležitější.

Ohlaste živnost na živnostenském úřadě

Ohlášení živnosti podáte na jakémkoli živnostenském úřadě nebo přes datovou schránku. Vyplníte formulář, uvedete předmět podnikání a doložíte doklady. U řemeslných a vázaných živností se přikládá doklad o odborné způsobilosti. Zaplatíte správní poplatek, jehož výši ověřte.

Volné živnosti stačí ohlásit a způsobilost se nedokládá. Řemeslné vyžadují praxi nebo vzdělání. Vázané živnosti mají přísnější pravidla. Dříve než oborově vyberete, zjistěte, do které kategorie patříte.

Po vyřízení obdržíte výpis z živnostenského rejstříku. S ním se hlásíte dalším institucím. Uschovejte ho, budete ho potřebovat. Elektronická kopie postačí.

Splňte oznamovací povinnosti

Po zahájení činnosti oznamte vznik OSVČ zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení. Lhůta je zpravidla krátká, řádově dny, proto ji ověřte. Hlásíte i to, že činnost je vedlejší, což ovlivňuje výši pojistného. Označení vedlejší činnosti se dokládá potvrzením o zaměstnání.

Finanční úřad se o živnosti dozví zpravidla od živnostenského úřadu. Přesto zkontrolujte, zda nemáte další povinnost, například registraci k jiným daním. U dalších režimů si oznámení zjistěte předem. Chybějící krok se těžko napravuje.

Zaměstnavateli oznamovat nemusíte, pokud smlouva neříká jinak. Přesto zvažte, zda otevřenost nepřinese víc výhod. Dobrý vztah usnadňuje spolupráci. Rozhodněte se podle prostředí.

Oddělte práci a živnost

Živnostenské činnosti se nevěnujte v pracovní době. Zaměstnavatel za ni platí a čas mu patří. Porušení může být důvodem k sankcím. Vymezte si pevné hodiny pro vedlejší činnost.

Nepoužívejte firemní vybavení, telefon, programy ani e-mail. Vybavení pro živnost si pořiďte samostatně. Oddělené nástroje chrání vás i zaměstnavatele. Zbaví vás také podezření.

Chraňte i informace. Seznam zákazníků, ceny a interní postupy zaměstnavatele patří jemu. Použití pro vlastní činnost by bylo porušením povinností. Mlčenlivost platí i po skončení poměru.

Časté otázky

Může mi zaměstnavatel vedlejší živnost zakázat?

Obecně ne, pokud nejde o konkurenční činnost nebo zvláštní zákonné omezení. Konkurenční činnost vyžaduje souhlas. Smlouvu a předpisy si přečtěte.

Musím vedlejší činnost hlásit pojišťovně?

Ano, vznik OSVČ oznamujete zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení v krátké lhůtě. Uvedete, že jde o vedlejší činnost. Přesná pravidla ověřte u instituce.

Mohu používat firemní notebook?

Ne, firemní vybavení patří zaměstnavateli. Použití pro vlastní živnost by mohlo být porušením povinností. Pořiďte si vlastní zařízení.

Zdroje

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
• Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon
• Česká správa sociálního zabezpečení