Proč může malé kavárně vydělat víc kratší otevírací doba

Majitelka malé kavárny (příklad je smyšlený) měla otevřeno od sedmi do devatenácti hodin, protože to tak dělají všichni v okolí. Po půl roce zapisování tržeb zjistila, že poslední tři hodiny dne ji stojí víc, než vynesou. Zkrácení otevírací doby se na první pohled zdá jako ústup, ve skutečnosti může být chytrým krokem. Příběh ukazuje, jak postupovala, jaká čísla použila a co z toho plyne pro vaši situaci.

Jak zjistila, kdy se nevyplatí mít otevřeno

Každý den si zapisovala tržbu po hodinách. Po měsíci měla jasný obraz. Ráno a poledne byly silné, večer slabý. Intuice se nepotvrdila.

Zapisování jí zabralo minuty denně. Stačil sešit u pokladny. Potom čísla přepsala do tabulky. Zjistila rozdíly, které nečekala.

Pochopila, že průměr za den skrývá hodiny, které vydělávají, i hodiny, které prodělávají. Celkový výsledek vypadal dobře. Detail ukázal jiný obraz. Proto sledovala hodiny.

Kolik poslední hodiny stály

Od šestnácti do devatenácti hodin v průměru utržila 700 Kč denně. Suroviny tvořily asi 35 procent, tedy 245 Kč. Zbytek pokrýval ostatní náklady.

Brigádník na tři hodiny stál 450 Kč a energie asi 100 Kč. Dohromady 795 Kč nákladů. Výsledek byl mínus 95 Kč za den.

Za měsíc o 26 otevíracích dnech to činilo asi 2 470 Kč. Jde o ilustrační čísla, ale princip platí. Ztrátové hodiny se sečtou.

Co získala zkrácením

Zavřela v 16 hodin. Ušetřila ztrátu a získala čas. Mohla dřív začít s přípravou na další den. Odpoledne se věnovala objednávkám.

Zlepšila se její nálada. Nebyla unavená a práce ji bavila. Hosté si toho všimli. Dobrá nálada se přenáší.

Peníze, které neprodělala, šly do kvalitnější kávy. Hosté ocenili chuť. Tržby ráno mírně vzrostly. Investice se vrátila.

Jak změnu oznámila

Na dveře napsala, od kdy platí nová doba. Informovala i na webu a v sociálních sítích. Nechala tři týdny na zvyknutí. Žádný šok.

Stálým hostům to řekla osobně. Většina to pochopila. Několik jich změnilo zvyk. Nikdo neodešel.

Vysvětlení nebylo omluvou. Řekla, že chce dělat kvalitní kávu a zachovat si energii. Lidé to přijali. Upřímnost funguje.

Kdy zkrácení nefunguje

Neplatí pro každého. Kavárna u nádraží může mít největší tržbu právě večer. Místa se liší. Bez dat nelze rozhodnout.

Některé podniky vydělávají na akcích nebo pravidelných večerech. Je potřeba počítat i tyto příjmy. Zrušením hodin o ně přijdete. Rozhodněte se na základě čísel.

Počítejte s rizikem, že hosté odejdou ke konkurenci. Zkuste zkrácení nejprve na zkoušku. Po měsíci vyhodnoťte. Změnu lze vrátit.

Jak to vyzkoušet u sebe

Zapisujte tržbu po hodinách alespoň čtyři týdny. Vyneste ji do tabulky. Označte hodiny, kdy tržba nepokryje náklady. Ty jsou kandidáty.

Započítejte všechny náklady: suroviny, mzdy, energie. Vlastní práci také. Vyhraďte si na to půl hodiny. Výsledek vás může překvapit.

Změnu zkuste na měsíc. Poté porovnejte zisk s předchozím obdobím. Pokud se zlepšil, ponechte ji. Pokud ne, vraťte se zpět.

Můj tip: Doporučila bych zapisovat tržbu po hodinách do jednoduché tabulky a barevně označit hodiny, které nepokryjí ani mzdu a suroviny. Po čtyřech týdnech uvidíte, kde se čas vyplácí. Rozhodnutí o zkrácení pak stojí na číslech, ne na dojmu.

Zdroje

• Český statistický úřad
• Finanční správa České republiky