Kolik si říct za hodinu? Začněte tím, kolik hodin skutečně fakturujete

Častá chyba začínajících živnostníků je vydělit chtěnou čistou mzdu počtem hodin v měsíci. Vyjde pěkně nízká sazba, která nepokryje odvody, náklady, dovolenou ani hodiny bez zakázky. Hodinovou sazbu je lepší počítat zpětně: z toho, kolik chcete mít, kolik stojí podnikání a kolik hodin opravdu vyfakturujete. Níže je ilustrační výpočet s vymyšlenými čísly, které si nahradíte svými.

Proč jednoduchý podíl nestačí

Představte si grafika, který chce pro sebe 35 000 Kč měsíčně a dělí tuto částku 160 hodinami. Vyjde mu asi 219 Kč za hodinu. Nezapočítal ale odvody, náklady na software ani to, že část týdne věnuje nabídkám a účetnictví. Reálný výdělek by byl výrazně nižší.

Fakturovat nelze všech osm hodin denně. Do pracovní doby patří i komunikace se zákazníky, hledání zakázek, vzdělávání a administrativa. Tyto hodiny nikdo neplatí, přesto je odvádíte. Sazba je musí unést.

Nepočítá se ani s dovolenou, svátky a nemocí. Když neděláte, nevyděláte. Proto se kalkulace staví na ročním základě. Měsíční přepočet klame.

Krok první: cílový příjem a náklady

V našem příkladu chce grafik 420 000 Kč za rok pro sebe, tedy 35 000 Kč měsíčně. K tomu přičte roční náklady podnikání, řekněme 60 000 Kč za software, vybavení a účetní. Součet činí 480 000 Kč. To je částka, kterou chce zůstat po zdanění a odvodech.

Do nákladů započítejte vše, co podnikání stojí: telefon, internet, vzdělávání, pojištění, případně prostor. Podívejte se do výpisů z minulého roku. Chybějící položky snadno zapomenete.

Svůj cílový příjem si stanovte rozumně. Zahrňte rezervu na horší měsíce a spoření. Nízká sazba v začátcích se těžko zvyšuje. Plánujte s rezervou.

Krok druhý: rezerva na odvody a daň

Zbývá zjistit, kolik tržeb potřebujete, aby po odvodech zůstalo 480 000 Kč. V příkladu počítáme s ilustrativní rezervou 25 % z tržeb. Skutečná výše závisí na režimu, výdajích a aktuálních sazbách, proto ji pro sebe ověřte u účetního nebo ve finanční správě. Při této rezervě je potřeba 480 000 děleno 0,75, tedy 640 000 Kč tržeb ročně.

Rozdíl mezi 480 000 a 640 000 Kč je 160 000 Kč, tedy čtvrtina tržeb. To není malá položka, ale proto se počítá. Kdo ji opomene, zjistí to při placení záloh.

Pokud jste plátce DPH, daň z přidané hodnoty do tržeb nepatří. Je to peníze státu. Sazbu počítejte bez ní. Pak ji přičtete na faktuře.

Krok třetí: kolik hodin opravdu vyfakturujete

Rok má 52 týdnů. Odečteme čtyři týdny dovolené a týden nemoci nebo rezervy, zbývá 47 pracovních týdnů. Při 40 hodinách týdně je to 1 880 hodin. Státní svátky ve výpočtu pro jednoduchost zanedbáváme.

Ne všechny hodiny jsou fakturovatelné. Pokud tvoří 60 % času, jde o 1 128 hodin. Zbytek zabírají nabídky, komunikace a administrativa. Číslo si změřte za pár týdnů vlastní evidencí.

Začátečníci mají často nižší podíl, protože hledání zakázek zabírá víc času. Později se zlepší. Počítejte zpočátku s 40 až 50 %. Sazba bude vyšší, ale reálnější.

Výsledek a srovnání

Sazba činí 640 000 děleno 1 128, tedy zhruba 570 Kč za hodinu. Původní odhad 219 Kč byl méně než poloviční. Rozdíl je cena všech věcí, které jednoduchý podíl nezohlednil. Proto se tolik živnostníků dostane do potíží.

Kdyby grafik počítal s 1 880 hodinami, vyšlo by 340 Kč. Pod touto sazbou by cíl nesplnil, protože fakturuje jen část času. Sazbu je třeba stanovit na fakturovatelné hodiny. Jinak rozdíl hradí z vlastní kapsy.

Pamatujte, že jde o ilustraci. Vaše čísla budou jiná: cílový příjem, náklady, odvody i fakturovatelný podíl. Postup ale zůstává stejný. Dosaďte vlastní hodnoty.

Jak sazbu ověřit a upravit

Spočítaná sazba je dolní hranice, ne konečná cena. Porovnejte ji s trhem: co si účtují kolegové s podobnou praxí. Pokud je váš výpočet výrazně vyšší, zvažte specializaci nebo balíčky služeb. Pokud nižší, máte prostor.

Mnoho zakázek lze nacenit pevnou částkou. Sazbu pak využijete jako vnitřní ověření: kolik hodin projekt zabere a zda se vyplatí. Při překročení hodin se poučte pro příště. Odhady se zpřesňují.

Sazbu zvyšujte pravidelně, třeba jednou ročně, a novým zákazníkům hned. Stávající klienty informujte s předstihem. Většina přijme mírné zdražení. Mlčení znamená ztrátu příjmu.

Zdroje

• Český statistický úřad
• Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR