Kdy musí zaměstnanec podat daňové přiznání kvůli vedlejšímu příjmu

Zaměstnanec musí podat daňové přiznání, jakmile jeho příjmy mimo mzdu překročí za rok hranici stanovenou zákonem o daních z příjmů. Počítají se příjmy, nikoli zisk, takže odečtené výdaje na povinnost nemají vliv. Konkrétní částku ověřte na stránkách finanční správy, protože se v čase upravuje. Pokud hranici nepřekročíte, často stačí roční zúčtování u zaměstnavatele. Jak to vypadá v jednotlivých situacích, ukazují odpovědi níže.

Které příjmy se do hranice počítají

Do hranice se počítají příjmy, které nejsou ze závislé činnosti, tedy ne vaše mzda u zaměstnavatele. Patří sem například příjmy z podnikání, z pronájmu nebo z příležitostných činností. Posuzuje se hrubá částka, kterou jste za rok přijali. Výdaje, které jste na výdělek vynaložili, se při tomto testu neodečítají.

Příklad: za rok jste na vedlejší živnosti vydělali 70 000 Kč a za materiál utratili 30 000 Kč. Zisk je 40 000 Kč, ale pro posouzení povinnosti rozhoduje celých 70 000 Kč. Pokud je zákonná hranice nižší, povinnost vám vznikla. Proto si ukládejte všechny faktury a potvrzení o příjmech, nejen výsledný zisk.

Některé příjmy jsou od daně osvobozené a do hranice se nezapočítávají. Týká se to například určitých dávek státní sociální podpory. Co přesně je osvobozeno, závisí na aktuálním znění zákona. Sporné položky proto raději proberte s poradcem nebo na finančním úřadě.

Pod hranicí často stačí roční zúčtování

Pokud máte jediného zaměstnavatele a příjmy mimo mzdu hranici nepřekročily, přiznání zákon nevyžaduje. Zaměstnavatel může po skončení roku provést roční zúčtování záloh na daň. Musíte o ně požádat v daném termínu a doložit potřebné doklady, například potvrzení o zaplacených úrocích z hypotéky. Termíny najdete v pokynech finanční správy.

Jinak je to u zaměstnance, který měl v jednom roce více zaměstnavatelů současně. Roční zúčtování zpravidla provádí jen zaměstnavatel, u něhož jste podepsali prohlášení, a ostatní příjmy do něj nezahrne. Častěji tak vzniká důvod k vlastnímu přiznání, i když žádná jednotlivá částka není vysoká. Podmínky pro zúčtování si před koncem roku ověřte.

Zvláštní postavení mají dohody o provedení práce. Pokud z odměny strhl plátce srážkovou daň, nemusíte ji do přiznání zahrnout, protože je zdaněna konečně. Podepsali-li jste u plátce prohlášení, je to běžný příjem ze závislé činnosti a řeší se jinak. Na výplatní pásce proto sledujte, který ze dvou případů se vás týká.

Tři menší zakázky se sečtou na jednu velkou

Hranice se vztahuje k úhrnu všech příjmů mimo mzdu za celý rok. Tři zakázky po 20 000 Kč tedy dohromady dají 60 000 Kč. Žádná z nich sama o sobě nepůsobí jako velký výdělek. Přesto se součet může dostat nad hranici.

Sčítají se i příjmy z různých zdrojů. Pronájem garáže, prodej vlastních výrobků a příležitostné honoráře patří do jednoho součtu, i když každý vypadá drobně. Samostatně se posuzuje jen příjem, který je zdaněn srážkou. Ten do součtu nevstupuje.

Proto si vedlejší příjmy zapisujte průběžně do jedné tabulky s datem, částkou a zdrojem. V lednu pak nemusíte přepočítávat doklady z celého roku. Součet po každém čtvrtletí navíc ukáže, jak se blížíte k hranici. Včas tak můžete zvážit, co s tím.

Přiznání ve prospěch vlastní peněženky

Dobrovolné přiznání dává smysl, když vám vznikla ztráta z vedlejšího podnikání. Tu lze za zákonných podmínek uplatnit v dalších letech proti zisku. Bez podaného přiznání se o tuto možnost připravíte. Počet let a pravidla ověřte v aktuálním zákoně.

Druhý důvod je vrácení daně. Pokud vám plátce strhl zálohy nebo srážku vyšší, než kolik činí daň po odečtení slev, přiznání může vést k přeplatku. Zaměstnavatelovo zúčtování totiž nemusí zahrnout všechny vaše příjmy a odpočty. Spočítat to jde až na konci roku, kdy znáte všechny částky.

Třetím důvodem je potřeba úředního dokladu o příjmech. Přiznání s potvrzením o podání je silný podklad pro různá úřední řízení. Starší přiznání se hodí i při dokládání příjmů v jiných situacích. Pokud takový doklad čekáte, chtějte mít přiznání v pořádku.

Do kdy a kam přiznání podat

Přiznání se podává za kalendářní rok, zpravidla do prvního dubna následujícího roku. Elektronicky podané přiznání má termín o měsíc delší. Pokud vás zastupuje daňový poradce na základě plné moci doručené včas, termín se prodlužuje ještě více. Aktuální data si vždy ověřte, protože se mohou lišit podle roku.

Přiznání podáváte místně příslušnému finančnímu úřadu, zpravidla podle trvalého bydliště. Vyplníte ho na formuláři, nebo v online službě finanční správy. Elektronický způsob potřebuje ověřenou identitu, kterou si zařídíte předem. Rozjezd může trvat několik dní, proto na to nečekejte do posledního týdne.

K přiznání přiložíte potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti od zaměstnavatele. Dále přikládáte doklady k odpočtům, třeba potvrzení o úrocích nebo penzijním spoření. Evidenci vedlejších příjmů a výdajů si uschovejte pro případ dotazu úřadu. Vše ukládejte v pořádku alespoň po dobu, kterou zákon pro lhůtu k doměření daně stanoví.

Co hrozí při opomenutí a jak chybu napravit

Za pozdní podání přiznání hrozí pokuta, která se odvíjí od výše daně a počtu dnů prodlení. Pokud k přiznání přijdete s malým zpožděním, bývá částka nízká. Přesto se jí vyhnete, když termín prostě nepropásnete. Podrobnosti pokut najdete v daňovém řádu.

Zjistíte-li chybu po podání, podejte dodatečné přiznání. Je to běžný postup a lze ho použít, pokud jste například zapomněli na jednu zakázku. Čím dřív to uděláte, tím menší problém vznikne. Dodatečné přiznání má svou lhůtu, kterou si zkontrolujte.

Finanční správa umí porovnávat údaje od plátců, a to i zpětně. Vyzvat vás k vysvětlení může, i když jste si žádné opomenutí neuvědomovali. Doklady proto držte pohromadě a na výzvu reagujte ve lhůtě. Spolupráce s úřadem je při drobné chybě zpravidla bezproblémová.

Časté otázky

Musím vedlejší příjem hlásit zaměstnavateli?

Daňově ne, zaměstnavatel o příjmech mimo mzdu informace nepotřebuje. Pracovní smlouva nebo vnitřní předpis ale může vyžadovat souhlas s vedlejší činností. Ten si zkontrolujte dřív, než s přivýdělkem začnete.

Mohu přiznání podat elektronicky?

Ano, finanční správa nabízí online podání s ověřením totožnosti. Elektronické podání má delší termín než papírové. Přihlášení si zařiďte s předstihem, ne v posledních dnech lhůty.

Co když přiznání podám pozdě?

Hrozí pokuta za každý den prodlení z vyměřené daně. Pokud vám daň nevychází, bývá pokuta nízká nebo žádná. I tak podejte přiznání co nejdříve a případné dotazy řešte s finančním úřadem.

Může přiznání podat někdo za mě?

Ano, daňový poradce nebo jiný zástupce s plnou mocí. Poradce může prodloužit lhůtu, pokud plnou moc doloží včas. Zodpovědnost za správnost údajů zůstává vaše.

Zdroje

• Finanční správa České republiky
• Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
• Ministerstvo financí ČR