Marže, nebo přirážka? Rozdíl je v tom, k čemu procento počítáte

Padesátiprocentní přirážka a padesátiprocentní marže jsou dvě různé ceny stejného zboží. Kdo je zamění, buď prodává za málo, nebo se zbytečně bojí, že je příliš drahý. Rozdíl je prostý: přirážka se počítá z nákupní ceny, marže z prodejní. Níže jsou odpovědi na otázky, které si začínající prodejce při ceně klade, s jednoduchými příklady. Čísla jsou ilustrační a bez daně z přidané hodnoty.

Co je přirážka a jak ji spočítat?

Přirážka říká, o kolik procent zdražíte nákupní cenu. Zboží za čtyři sta korun s přirážkou padesát procent prodáte za šest set. Příplatek dvě stě korun je padesát procent ze čtyř set.

Postup je jednoduchý a hodí se, když znáte nákup a chcete rychle určit cenu. Vynásobíte nákupní cenu číslem 1,5 a máte výsledek. Proto ji mnoho obchodníků používá.

Úskalí je, že přirážka neříká, kolik z prodejní ceny zůstane vám. To zjistíte až z marže. Proto jedno procento nestačí.

Co je marže a proč vychází menší?

Marže říká, kolik procent prodejní ceny tvoří váš hrubý zisk. U zboží za šest set korun s nákupem čtyři sta je zisk dvě stě. Dvě stě ze šesti set je zhruba třicet tři procent.

Číslo vychází menší, protože se dělí větším základem, tedy prodejní cenou. Přirážka padesát procent proto odpovídá marži asi třiatřicet procent. Pokaždé se liší.

Pokud chcete skutečnou marži padesát procent, musíte zboží za čtyři sta prodat za osm set. To je přirážka sto procent. Rozdíl je tedy velký.

Jak převádět jedno na druhé?

Přirážka	Odpovídající marže
25 %	20 %
50 %	asi 33 %
100 %	50 %

Marži z přirážky spočítáte tak, že přirážku vydělíte jedničkou plus přirážka. Při padesáti procentech je to 0,5 děleno 1,5, tedy zhruba 0,33. Opačně přirážku z marže získáte dělením marže jedničkou minus marže.

Stačí jedna chytrá tabulka v tabulkovém procesoru. Zadáte nákup a cíl a vzorec vám vrátí cenu. Chyby při ručním počítání tím mizí.

Počítat s daní, nebo bez ní?

Marži vždy počítejte z ceny bez daně z přidané hodnoty. Daň neplatíte ze svého zisku, odvádíte ji státu. Pokud ji zahrnete, marže vypadá lepší, než je.

Je-li prodejce neplátce, situace se mění, protože daň na vstupu je pro něj náklad. Pravidla plátcovství a sazby se mění, proto je ověřte u Finanční správy nebo u účetní. Bez toho je kalkulace nepřesná.

Pro zákazníka je důležitá konečná cena. Vy však pracujete s cenou bez daně. Obě čísla zapisujte do kalkulace zvlášť.

Co všechno musí marže pokrýt?

Hrubá marže není zisk. Z ní platíte poplatky za platby, dopravu, obaly, reklamu, software, vratky a svůj čas. Zbytek je skutečný výsledek.

Ilustrace: dvě stě korun marže na kuse se může po odečtení poplatků a reklamy změnit na několik desítek. U levnějšího zboží se to může změnit na nulu. Proto počítejte i náklady na získání zákazníka.

Pomůže sestavit kalkulaci na jednu typickou objednávku. Zapište všechny položky od nákupu po balení. Zjistíte, kolik zbývá a zda se obchod vyplatí.

Které procento hlídat v praxi?

Pro rozhodování o ceně hlídejte marži, protože ukazuje podíl z tržby. Přirážka je vhodná pro rychlý výpočet ceny od dodavatele. Důležité je používat jedno z nich důsledně.

Cílovou marži si stanovte podle oboru a nákladů. Pro některé zboží je rozumná nízká a velký obrat, pro jiné vysoká a menší objem. Neopisujte čísla od konkurence, nevíte, jaké mají náklady.

Ceny jednou za čas přezkoumejte. Dodavatelé mění ceny, doprava zdražuje a vaše marže se může tiše snižovat. Kontrola jednou za čtvrt roku obvykle stačí.

Můj tip: Doporučila bych si v tabulce vedle každého zboží ukládat nákupní cenu, prodejní cenu bez daně a výslednou marži v procentech. Při změně ceny dodavatele se pak hned ukáže, kde zisk klesl. Úprava ceny trvá minutu.

Zdroje

• Finanční správa České republiky
• Komora daňových poradců ČR