Jak oddělit peníze e-shopu od osobních financí

Když z jednoho účtu platíte nájem i zboží od dodavatele, brzy nevíte, kolik na e-shopu skutečně vyděláváte. Platba za reklamu se mísí s nákupem potravin a konec měsíce přináší překvapení. Oddělení peněz není byrokratická vyhláška, je to nástroj, jak vidět zisk a nezapomenout na daně. Zvládne ho i prodejce s vedlejším obchodem. Modelový příklad níže ukáže postup krok za krokem, s vymyšlenými čísly.

Modelová situace: Lucie a jeden účet

Lucie prodává přes e-shop tištěné plakáty vedle zaměstnání. Platby od zákazníků chodí na její osobní účet, odkud platí i dodavatele, reklamu a běžné výdaje. Na konci měsíce vidí zůstatek, ale neví, kolik z toho je zisk.

Za měsíc přijde šedesát tisíc korun tržeb. Zboží a tisk stojí třicet tisíc, reklama šest tisíc a doprava čtyři tisíce. Čísla jsou vymyšlená. Zbývá dvacet tisíc, ale Lucie to tak nevidí.

Navíc část peněz je určená na daně a pojistné. Pokud ji utratí, v době placení bude mít problém. Rozdělení je tedy nutnost, ne nadstavba.

Krok 1: samostatný účet

Zřiďte si účet jen pro obchod. Osoba samostatně výdělečně činná ho mít nemusí, ale kdo ho nemá, hůř se orientuje v pohybech. Všechny příjmy z obchodu na něj a všechny výdaje z něj.

Pokud jste plátce DPH, použijte účet, který jste uvedli finanční správě. Podrobnosti ověřte u své účetní nebo na webu Finanční správy. Pravidla se mění.

Platební karta k obchodnímu účtu slouží jen pro obchodní výdaje. Neplaťte s ní oběd ani nákup potravin. Kdo by chtěl, může si zřídit i drobný účet na nákup zásob.

Krok 2: výplata sobě

Z obchodního účtu si převádějte částku na osobní účet. Berte ji jako vlastní mzdu. Nebraťe peníze nárazově, když se vám zrovna hodí.

Výši stanovte podle zisku, ne podle tržeb. V příkladu je zisk dvacet tisíc, ale část musí zůstat v obchodě a část na daně. Lucie si může vyplatit třeba osm tisíc a zbytek ponechat.

Pravidelná částka vám pomůže plánovat domácnost. A obchod uvidíte jako samostatný celek, který se musí uživit. Pokud nevydělává ani na vaši malou výplatu, je to důležitá informace.

Krok 3: rezerva na daně a pojistné

Každý měsíc odložte část zisku na daně a odvody. Kolik, záleží na formě podnikání, příjmech a dalších okolnostech. Dohodněte procento s účetní a ověřte ho podle aktuálních pravidel.

V ilustraci Lucie odloží z dvaceti tisíc čtyři tisíce na samostatný spořicí účet. Při ročním vyúčtování pak nemusí sahat do rodinného rozpočtu. Procento je pouze příklad.

Rezerva by neměla sloužit k jiným účelům. Je to cizí peníze, které jen dočasně držíte. Kdo ji utratí, platí daně z úvěru nebo z úspor.

Krok 4: evidence a doklady

Každý výdaj si zaznamenejte a uschovejte doklad. Pro obchodní výdaje používejte obchodní účet, takže výpis slouží jako přehled. Faktury a účtenky ukládejte pohromadě.

Jednou týdně věnujte deset minut kontrole. Podívejte se, zda sedí příjmy z objednávek s platbami na účtu. Drobné rozdíly se snadno vysvětlí hned, později hůř.

Soukromé výdaje z obchodního účtu nehraďte. Pokud se to stane, zapište to a vyrovnejte převodem zpět. Pořádek se vám vrátí při účetnictví.

Když se peníze přesto prolnou

Stává se to i pečlivým. Zaplatili jste zboží z osobní karty nebo naopak. Nejde o tragédii, jen o to, aby se to dalo dohledat.

Vyrovnejte rozdíl převodem a zapište poznámku. Pokud je to častější, upravte si návyky, třeba uložením obchodní karty do digitální peněženky. Technická překážka pomáhá.

Při větších pochybnostech se poraďte s účetní. Pomůže vám nastavit systém tak, aby odpovídal vaší formě podnikání. Nespoléhejte se jen na obecné rady.

Zdroje

• Finanční správa České republiky
• Česká správa sociálního zabezpečení