Platí OSVČ pojistné, i když nevydělá? Minimální zálohy existují

Odpověď zní: obvykle ano, minimální zálohy platí i ten, kdo za měsíc nevydělal nic. Zdravotní pojištění má pro OSVČ stanovenou minimální výši a sociální pojistné se řídí tím, zda podnikáte hlavně, nebo jen jako vedlejší činnost. Kolem toho vznikají omyly, které se začínajícím živnostníkům vymstí až při ročním přehledu. Konkrétní částky se každý rok mění, proto jsou níže popsány principy a odkaz na ověření u pojišťovny a správy sociálního zabezpečení.

Omyl: Bez příjmu se pojistné neplatí

Zálohy na zdravotní pojištění mají stanovenou minimální výši. Platí i při nulovém příjmu, pokud je činnost vedena. Minimum vychází z rozhodného základu stanoveného zákonem. Jeho přesnou hodnotu najdete u své pojišťovny.

U sociálního pojištění se rozlišuje hlavní a vedlejší činnost. Při hlavní činnosti existuje minimální záloha. U vedlejší činnosti se platí, jen když výdělek přesáhne stanovenou hranici. Rozdíl může být výrazný.

Postavení určuje, zda jste současně zaměstnaný, student nebo například pečujete o dítě. Zvažte svou situaci. Pokud si nejste jisti, ptejte se správy sociálního zabezpečení.

Omyl: Záloha je konečná částka

Zálohy jsou předběžné platby. O skutečné výši pojistného se rozhodne při ročním přehledu. Pokud jste platili méně, doplácíte. Pokud více, dostanete přeplatek zpět.

Nový rozhodný základ pro další rok se odvíjí od zisku. Vyšší zisk znamená vyšší zálohy. Zálohy tedy sledují vývoj příjmů s ročním zpožděním. Při růstu příjmů počítejte se skokem.

Doporučuje se odkládat si část příjmu na doplatky. Nečekané doplatky bolí. Pomůže jednoduchá tabulka. Po každé fakturaci odložte procento stranou.

Omyl: Při ztrátě nic neplatím

Ztráta v daních znamená nulový základ. Pojistné ale minimálně platit musíte. Vypočtená minimální záloha se uplatní i při ztrátě. Nulový zisk tedy neznamená nulové odvody.

Ztrátu lze zohlednit v daňovém přiznání. Pro pojistné platí vlastní pravidla. Nepřenáší se tak jednoduše. Ověřte si podmínky u účetní.

Nemylte si proto daň s pojistným. Daň může vyjít nulová, pojistné ne. Jde o dvě různé povinnosti. Počítejte s oběma.

Omyl: Stačí přerušit živnost a odvody skončí

Přerušení živnosti u živnostenského úřadu pomůže, ale neřeší všechno. Povinnosti vůči pojišťovnám je nutné oznámit zvlášť. Pokud tak neučiníte, zálohy mohou běžet dál. Ukončení či přerušení nahlaste oběma institucím.

Po přerušení nemusíte platit zálohy z podnikání. Zdravotní pojištění musí být řešeno jinak, například zaměstnáním nebo registrací na úřadu práce. Jinak platíte jako osoba bez zdanitelných příjmů. Platí zákonná pravidla.

Při opětovném zahájení opět oznamujete. Zkontrolujte lhůty. Nesplněné oznámení může vést k pokutě. Mějte vše písemně.

Omyl: Vedlejší činnost se nikdy nepřevede na hlavní

Status vedlejší činnosti platí, pokud máte zaměstnání nebo jiný důvod. Pokud ho ztratíte, činnost se stává hlavní. Povinnosti se tím mění. Oznámení nezapomeňte podat.

Rozhoduje i výše příjmu. Překročení hranice u vedlejší činnosti znamená povinnost platit sociální pojistné. Odvody se vztahují na celý rok. Hranice sledujte průběžně.

Pomůže kalendář. Zapište si přibližný roční příjem a porovnejte s hranicí. V případě rizika se připravte předem. Doplatek na konci roku bývá nepříjemný.

Co udělat prakticky

Zjistěte si v pojišťovně aktuální minimální zálohu. Nastavte trvalý příkaz. Ušetříte si pokuty. Zkontrolujte variabilní symboly.

Podejte včas přehledy. Termíny jsou stanoveny zákonem, obvykle po podání daňového přiznání. Zmeškání vede k pokutám. Kalendář připomene.

Pokud se příjmy snižují, nečekejte do konce roku. Požádejte o snížení záloh, pokud to zákon umožňuje. Dotazy směrujte přímo na úřady. Zůstane stopa.

Zdroje

• Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení
• Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění