Jak spočítat hodinovou sazbu za vedlejší práci

Kamil pracuje jako technik a chtěl by po večerech opravovat počítače. Soused mu nabídl 300 Kč za hodinu a on neví, zda je to dost. Číslo od oka nestačí, protože do ceny patří i čas bez zákazníka, náklady a rezerva na daň. Následující výpočet ukazuje, jak z přání vznikne konkrétní sazba. Čísla jsou ilustrační, ale postup si přepočítáte na vlastní situaci.

Co Kamil chce a kolik má času

Kamil chce z přivýdělku získat 12 000 Kč čistého měsíčně. Na práci může vyhradit asi deset hodin týdně, což vychází na zhruba 40 hodin v měsíci. Ne všechny hodiny ale prodá zákazníkovi. Zbytek zabere komunikace, cesty a příprava.

Z 40 hodin počítá s 30 hodinami fakturovatelnými. Zbývajících deset jde na objednávky, vyzvedávání dílů a vyřizování e-mailů. Tento poměr je realistický pro začátečníka. Kdo si ho nepřizná, zjistí to až po prvním měsíci.

Zákazník platí jen za hodiny, které vidí. Sazba proto musí pokrýt i ty ostatní. Právě tady se nejčastěji ztrácí peníze. Začněte proto vždy odhadem skutečně prodaných hodin.

Od čistého k hrubému: kolik si vzít na daň

Z čistých 12 000 Kč se musí dopočítat zisk před daní a pojistným. Pro jednoduchost Kamil počítá s rezervou čtvrtiny. Skutečné odvody závisejí na formě příjmu, takže jde o hrubý odhad. Zákonné podmínky si ověří u finanční správy.

Výpočet je prostý: 12 000 Kč děleno 0,75 dá 16 000 Kč zisku. Z této částky se čtvrtina, tedy 4 000 Kč, odloží. Zbylých 12 000 Kč mu zůstane. Kdyby odvody vyšly nižší, rozdíl je bonus.

Odložené peníze nepatří do běžných výdajů. Kamil si zřídí samostatný účet. Čtvrtletně porovná rezervu s odhadem. Rozumná rezerva je levnější než dluh vůči úřadu.

Náklady, které sazba musí pokrýt

Další položkou jsou náklady na práci. Kamil počítá s nářadím, programy, drobným materiálem a cestou k zákazníkům. Dohromady odhaduje 1 800 Kč měsíčně. Nejde o přesnou hodnotu, ale o rozumný odhad.

K ceně práce patří i věci, na které se zapomíná. Opotřebení pracovního počítače, telefon pro zákazníky nebo pojištění odpovědnosti. Jejich náklad se rozloží do měsíců. Raději počítejte s vyšší částkou než s nulou.

Tržby musí pokrýt zisk i náklady. Kamil sečte 16 000 a 1 800 Kč a dostane 17 800 Kč. To je částka, kterou musí za měsíc vyfakturovat. Teprve z ní lze počítat hodinovou sazbu.

Výsledek: kolik za hodinu

Měsíčních 17 800 Kč se dělí 30 fakturovatelnými hodinami. Výsledek je přibližně 593 Kč za hodinu. Kamil zaokrouhlí na 600 Kč. Takto vzniká sazba, která drží cíl.

Sousedova nabídka 300 Kč za hodinu je tedy poloviční. Při ní by Kamil za 30 hodin vyfakturoval 9 000 Kč. Po odečtení nákladů 1 800 Kč zbývá 7 200 Kč a po rezervě čtvrtiny asi 5 400 Kč čistého. Cíl 12 000 Kč tím mine o víc než polovinu.

Neznamená to, že nabídku musí odmítnout. Může navrhnout vyšší sazbu nebo menší rozsah. Může nabídnout balíček, třeba servis za pevnou cenu. Důležité je znát hranici, pod kterou práce nedává smysl.

Sazba není jen výpočet

Spočítaná sazba je dolní hranice. Skutečná cena závisí na tom, co zákazníci v okolí zaplatí a co umíte lépe než ostatní. Zjistěte běžné ceny podobných služeb. Rozdíl mezi výpočtem a trhem je prostor pro rozhodování.

Pokud je trh levnější, máte tři možnosti. Snížit náklady, zlepšit využití hodin, nebo cíl příjmu snížit. Čtvrtá možnost, pracovat za cenu, která nepokrývá náklady, se vyplatí jen jednou, třeba při získání prvního zákazníka. Dlouhodobě vás vyčerpá.

Pokud je trh dražší, nezvyšujte cenu hned o celý rozdíl. Zákazník s ní musí souhlasit. Zvyšujte po krocích a nové zakázky nabízejte za novou sazbu. Stálým zákazníkům oznamte změnu s předstihem.

Jak sazbu po třech měsících překontrolovat

Po třech měsících porovnejte plán se skutečností. Zapište si skutečné fakturované hodiny, náklady a čas bez zákazníka. Často se ukáže, že nefakturovaných hodin je víc, než se čekalo. Sazbu pak opravte.

Zkontrolujte také, zda odvody odpovídají odhadu. Pokud jste odložili víc, než bylo třeba, je to rezerva. Pokud méně, zvyšte podíl. Záleží i na pravidlech, která se mohou měnit.

Nakonec se zeptejte, kolik času vás práce stála včetně večerního vyčerpání. Číslo k tomu nemusíte mít, stačí pocit. Pokud výdělek za námahu stojí, pokračujte. Pokud ne, upravte rozsah.

Zdroje

• Finanční správa České republiky
• Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
• Hospodářská komora České republiky