Podílové fondy představují skvělý investiční nástroj, říká Rusňákova DRFG

Jak komerční nemovitosti ovlivňuj úroky v Česku a daň z neočekávaných zisků (windfall tax)? Růst úrokových sazeb, který zažíváme poslední dobou, představuje výrazné zdražení financování projektů. V tuzemsku cítí David Rusňák a jeho skupina DRFG značné omezení a hledá příležitosti tam, kde mají nižší úrokové sazby. Tedy primárně v eurozóně, například v Polsku. Z nedávných dat ČNB plyne, že průměrná úroková sazba z úvěru je v České republice 8 až 9 %, zatímco z eurového úvěru jen 2 %. Tento obrovský rozdíl vymezuje úspěšnost projektu. Vyšší náklady na druhou stranu vytvářejí tlak na efektivnost. Přednost mají projekty, které alespoň ze začátku unesou vyšší financování. Windfall tax a podnikatelské prostředí je slabou stránkou české ekonomiky. Poslední tři roky ekonomiku nejvíce určují nepředvídatelné vnější vlivy, jako jsou covid či válka na Ukrajině. O to větší by měl být vyvíjen tlak na vládu, aby podnikatelské prostředí stabilizovala. Ne obráceně. U windfall tax jsou důsledky ještě dalekosáhlejší, protože to má negativní dopad i na investory, kapitálový trh. Vnáší to do systému další nejistotu. Celistvost a koncepce v hospodářské politice zcela chybí To, že se v ekonomice stane něco mimořádného, na co musíte promptně reagovat, se dá předpokládat. Vláda by měla vždy mít alespoň střednědobou strategii, jak bude postupovat. Aktuálně jsme v situaci, kdy mícháme nejrůznější opatření a nápady, která sama o sobě mohou být dobrá, některá horší, ale dohromady to nefunguje. Chybí celistvost a koncepce v hospodářské politice České republiky. Pokud se komerční nemovitosti dle úrokových sazeb vyplatí investovat jinde v EU, není čas přijmout euro? Dle Rusňákovy skupiny DRFG je tato představa fatálně chybná. V Česku jsou vysoké úrokové sazby, protože je zde vysoká inflace. A tu jsme si z velké části způsobili sami. Inflace je vždycky poptávková – během covidových let 2020/2021 se při razantním propadu výroby v ekonomice udržely příjmy. Ve veřejném sektoru dokonce razantně vzrostly. Takže v oblasti příjmů, jsme žádnou krizi nezaregistrovali. V ekonomice je vždycky něco za něco. V Evropě však inflace roste také Příčiny inflace v Evropě jsou podobné. Naše centrální banka na rozdíl od Evropy má možnost využít naplno sílu úrokových sazeb tam, kde mají být použity. Využít měnovou politiku ke snížení inflace. Na rozdíl od eurozóny, kde je dnes měnová politika určována fiskální politikou. Pokud by se tam zvýšily úrokové sazby na naši úroveň, je ohrožena stabilita celé eurové oblasti, protože se stanou nesplatitelné dluhy Řecka, Itálie a dalších. Vlastní měna je považována často za výhodu, je to jakýsi tlumič vnějšího šoku. Koruna funguje velmi dobře. Základní mantrou na začátku bylo, že nikdy nesmí dojít k přímému financování vlád. U první krize se to hned porušilo. Téměř v žádném ekonomickém aspektu to není jedna homogenní oblast. Je to tedy česká koruna, která nás podrží? Teď si bezesporu projdeme krizí. Ekonomika se posléze vrátí do normálu, jde jen o to, úplně ji nesrazit na kolena. Nedosáhne toho ale, aniž by nevzrostla nezaměstnanost a nesnížila se kupní síla obyvatel. Vidíme ohromný projev nerovnováhy v ekonomice a bude nějakou dobu trvat, než se situace vrátí zpět. Bezesporu nám ale česká měna pomáhá a je to prvek, který je dlouhodobě přínosný. Autor: Michal Pecka