Vedlejší příjem k hypotéce pomůže, až když ho umíte doložit

Marta a Tomáš žádali o hypotéku a počítali s tím, že Tomášův vedlejší příjem zvýší jejich bonitu. Poskytovatel ho ale téměř nezapočetl. Důvod byl prostý: příjem nebyl doložený tak, jak poskytovatelé obvykle požadují. Příběh je ilustrační a ukazuje, co si připravit dřív, než jdete do banky. Požadavky se liší, proto se vždy zeptejte předem.

Výchozí situace páru

Marta má stálé zaměstnání a Tomáš rovněž. Tomáš si navíc vydělává opravami počítačů zhruba 8 000 Kč měsíčně. Dělá to rok a půl. Nikdy ho nenapadlo, že by to mohlo být důležité.

Roční příjem z opravování činí 96 000 Kč. Tomáš ho uvedl v přiznání, ale využil výdajový paušál. Nikdo ho nevaroval, že se to projeví jinde. Daň zaplatil minimální.

Když přišli k poradci, počítali s tím, že osm tisíc měsíčně bude hrát roli. Poradce se zeptal na přiznání. Tehdy se ukázalo, že v něm vychází jen malý základ daně.

Jak se příjem posuzuje

Poskytovatelé zpravidla vycházejí z příjmů, které lze doložit. U zaměstnání jde o potvrzení a výpisy z účtu. U podnikání a vedlejší činnosti bývá základem daňové přiznání. Požadavky se liší mezi poskytovateli.

Často se vyžaduje určitá historie podnikání. Někde je to rok, jinde dva roky. Krátká doba může znamenat, že příjem nezapočtou. Zjistěte konkrétní pravidla.

Mnoho poskytovatelů se řídí základem daně, ne hrubými tržbami. Paušál výdajů tedy hraje roli. Čím vyšší paušál, tím nižší základ. To je jádro Tomášova problému.

Co v modelu nevyšlo

Při paušálu 60 procent z 96 000 Kč vychází základ daně 38 400 Kč za rok. To je asi 3 200 Kč měsíčně. Poskytovatel tak vidí třetinu toho, co si pár představoval. Čísla jsou ilustrační.

Navíc část zakázek Tomáš dostal v hotovosti a nevedl pořádnou evidenci. Co není doloženo, nelze použít. Hotovostní platby se těžko prokazují. Výpisy z účtu by pomohly.

Výsledek byl, že úvěr vyšel nižší, než chtěli. Museli snížit cenu nemovitosti nebo si půjčit méně. Příjem sice existoval, ale pro poskytovatele jakoby neexistoval. To bolí.

Co si připravit včas

Začněte alespoň dva roky před žádostí. Vedení evidence a podání přiznání dávají historii. Uschovejte doklady, smlouvy a faktury. Příjmy posílejte na účet, ne v hotovosti.

Zjistěte požadavky konkrétního poskytovatele. Zeptejte se, co zahrnují a jak počítají podnikatelské příjmy. Zeptejte se i na minimální dobu. Informace získáte bezplatně.

Připravte přiznání za poslední roky, potvrzení o zaplacených odvodech a výpisy z účtu. Vše ať je pohromadě. Pokud něco chybí, vyřiďte to dopředu. Jinak hrozí zdržení.

Daň versus doložitelný příjem

Platí dilema. Kdo uplatní vysoký paušál, zaplatí méně na daních, ale ukáže nižší základ. Kdo přizná vyšší základ, zaplatí víc, ale jeho příjem bude silnější. Rozhodnutí závisí na plánech.

Pokud brzy plánujete velký úvěr, může se vyplatit zvolit variantu s vyšším základem. Rozdíl v daních bývá menší než rozdíl v dostupném úvěru. Spočítejte si obě varianty. Poradce vám pomůže.

Nic z toho neznamená, že byste měli daně obcházet nebo příjem uměle navyšovat. Přiznávejte pravdivě. Cílem je zvolit zákonnou variantu, která vyhovuje vaší situaci. Zkreslená čísla se vymstí.

Co by udělali jinak

Marta s Tomášem se rozhodli žádost odložit. Za rok upraví přiznání tak, aby ukazovalo skutečný příjem. Veškeré platby budou chodit na účet. Mezitím budou spořit.

Další krok byla konzultace s poradcem před podáním přiznání. Poradce spočítal obě varianty. Rozhodli se pro tu, která ukazuje vyšší základ. Daň je o něco vyšší, ale žádost vyšší.

Poučení je jednoduché. Příjem nestačí mít, je třeba ho umět doložit. Plánujte s předstihem, ne týden před schůzkou. Ptejte se.

Zdroje

• Česká národní banka
• Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
• Finanční správa České republiky