Lze ve zkušební době skončit bez důvodu? Obě strany, ale písemně

Ano, ve zkušební době může pracovní poměr zrušit zaměstnavatel i zaměstnanec bez uvedení důvodu. Zrušení však musí mít písemnou podobu a musí být druhé straně doručeno. Kolem zkušební doby koluje řada omylů, které vedou ke sporům: že se dá sjednat ústně, že trvá libovolně dlouho nebo že zaměstnanec nemá nárok na nic. Zákoník práce stanoví jasné hranice. Ověřte aktuální znění, protože se může měnit.

Omyl: stačí ústní dohoda

Zkušební doba musí být sjednána písemně. Ústní domluva při pohovoru nestačí a doba se pak považuje za nesjednanou. Zaměstnavatel by pak nemohl poměr zrušit podle pravidel zkušební doby.

Sjednat ji lze nejpozději v den vzniku pracovního poměru. Dodatečně se zkušební doba přidat nedá. Zaměstnanec tak nesmí být překvapen novou podmínkou po nástupu.

Čtěte proto pozorně smlouvu před podpisem. Zkontrolujte datum nástupu a údaj o zkušební době. Dohodnuté se musí shodovat s psaným.

Omyl: trvá, jak se dohodne

Délku zákon omezuje. Zkušební doba nesmí být delší než tři měsíce, u vedoucích zaměstnanců nejdéle šest měsíců. Delší sjednání je v tomto rozsahu neplatné.

U pracovního poměru na dobu určitou nesmí zkušební doba přesáhnout polovinu sjednané doby trvání. Při smlouvě na čtyři měsíce tedy nanejvýš dva měsíce. Na to se často zapomíná.

Zkušební dobu nelze dodatečně prodloužit dohodou. Zákon však počítá s tím, že se prodlužuje o dobu překážek v práci a dovolené. Přesné pravidlo ověřte v zákoníku práce.

Omyl: zaměstnavatel musí uvést důvod

Ve zkušební době důvod uvádět nemusí. Zrušení je platné i bez vysvětlení. Důvod ale nesmí být diskriminační.

Zaměstnanec může odejít stejně. I on nemusí nic vysvětlovat. Praktickou slušností je dát vědět včas a ukončit věci pořádně.

Rozdíl oproti výpovědi je v tom, že zkušební doba nemá výpovědní dobu. Poměr končí dnem uvedeným ve zrušení, nejdříve dnem doručení. Datum proto čtěte pozorně.

Omyl: počítá se každý kalendářní den

Zkušební doba se počítá od vzniku pracovního poměru, ne od prvního dne, kdy zaměstnanec reálně pracoval. Pokud nastoupí a hned onemocní, doba běží, i když zákon počítá s prodloužením o překážky. Pravidla jsou složitější, než se zdá.

Dovolená a nemoc dobu prodlužují. Zaměstnanec tak neztrácí možnost ukázat práci a zaměstnavatel posoudit. Praktické datum konce si vždy vypočítejte nebo se zeptejte.

V případě pochybností vyžádejte písemné potvrzení, kdy zkušební doba končí. Zabráníte nedorozumění. Nic nepotvrzujte ústně.

Omyl: ve zkušební době nemáte nárok na nic

Zaměstnanec má stejný nárok na mzdu jako ostatní. Dostává odměnu za práci, bezpečné podmínky a dodržení pracovní doby. Zkušební doba nesnižuje základní práva.

Také vzniká nárok na dovolenou poměrně k odpracované době. Při nemoci patří nemocenské dávky podle obecných podmínek. Pojištění se platí stejně.

Zaměstnavatel má povinnost seznámit s bezpečností práce a pracovními podmínkami. To platí od prvního dne. Pokud tak neučiní, upozorněte ho.

Omyl: po zkušební době je vše jisté

Po jejím uplynutí platí běžná pravidla ukončení. Zaměstnavatel může dát výpověď jen ze zákonných důvodů a s výpovědní dobou. Ochrana zaměstnance se tím zvyšuje.

Zaměstnanec může dát výpověď i bez důvodu, s výpovědní dobou. Obvykle dva měsíce, pokud smlouva nestanoví jinak v rámci zákona. Délku ověřte ve smlouvě.

Zkušební dobu tedy berte jako období vzájemného poznávání. Využijte ji k ověření, zda práce odpovídá slibům. Pokud ne, dřívější odchod je levnější.

Můj tip: Doporučila bych si hned po nástupu zapsat do kalendáře datum konce zkušební doby včetně případného prodloužení o dovolenou. Týden před ním si promluvte s nadřízeným o hodnocení práce. Snáz se pak rozhodnete, zda zůstat.

Časté otázky

Mohu ve zkušební době dát výpověď z nemoci?

Zrušení pracovního poměru ve zkušební době není klasická výpověď, ale zvláštní forma ukončení. Ochranná pravidla se u ní liší od běžných. Konkrétní situaci s nemocí konzultujte s právníkem nebo inspekcí práce.

Musí mi zaměstnavatel zrušení vysvětlit?

Ne. Zákon nevyžaduje uvedení důvodu. Musí ale dodržet písemnou formu a doručení. Pokud máte podezření na diskriminační důvod, obraťte se na inspektorát práce.

Má se zkušební doba sjednat u každého pracovního poměru?

Ne, je to dobrovolné. Strany se musí dohodnout a zapsat to písemně. Bez dohody pracovní poměr nemá zkušební dobu a platí běžná pravidla.

Zdroje

• Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.)
• Státní úřad inspekce práce
• Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR