Klempíř si dnes vydělá více než ajťák či manažer

Když se podíváte na žebříček pozic s nejvyššími platy, na prvních místech nepochybně spatříte manažery, ajťáky, zaměstnance z oboru bankovnictví nebo pojišťovnictví. Pak není divu, že mladí lidé při rozhodování o svém budoucím zaměstnání míří na vysoké školy a chtějí se stát někým takovým. Cesta k vysokém výdělku však nemusí vést jen přes univerzitu. Vystudování vysoké školy nezaručuje získání dobře placeného místa. Spousta absolventů, a děje se to především u humanitních oborů, ani nesežene pozici ve svém oboru a ve finále jsou na tom srovnatelně jako ti, co šli pracovat již po střední škole. Vlastně ještě hůře, protože ztratili pět let života, které už mohli věnovat vydělávání peněz a budování vlastního světa.

Ukazuje se, že řemeslo má zlaté dno

Nejlépe na tom však kupodivu často bývají ti, co mají „pouze“ výuční list. Řemeslníků je vážný nedostatek, a tak si mohou diktovat podmínky. Například taková hliníková střecha prostě nepatří k věcem, které by si mohl každý obstarat sám. Jsou na to třeba znalosti, a tak laikům nezbývá nic jiného než si zaplatit odborníka. I když si řekne o nemalou částku. Výsledkem pak je, že klempíř může vydělávat více než advokát, IT expert či manažer. Proč by ne, když je šikovný? Navíc si sám určuje, kdy a pro koho bude pracovat.

Spousta mladých už to chápe

Statistiky mluví jasně. Během posledních dvaceti let se počet vysokoškoláků zdvojnásobil ze 7,8 % (rok 1993) na 20 % (2017). Že vám dobře položená hliníková krytina může přinést více peněz než vytvořená mobilní aplikace, je věc jistá. Mnozí už ji chápou. Svědčí o tom i zájem o rekvalifikační kurz společnosti Prefa vychovávající dobré klempíře. Jejich Prefa Academy je na rok 2018 již plně obsazená a zájemci o školení v roce 2020 by si měli s přihláškami taky pospíšit. Nikdy není pozdě změnit svou kvalifikaci. Proč si po vysoké nedodělat ještě výuční list? Stačí mít chuť a snahu.